Belá je třítisícová obec v okrese Žilina na Slovensku. Belá leží v severovýchodní části Žilinské kotliny, v údolí Varínky a Belianského potoka, který vytváří Belianskou dolinu. Západně od obce se nachází Kysucká vrchovina, ve východní části se zvedají výběžky Krivánské Malé Fatry. Obec se nachází na silnici spojující Žilinu s Oravou. V obci se nachází raně gotický kostel sv. Máří Magdalény z poslední třetiny 13. století, renesančně upravený v roce 1683. Hlavní oltář barokního typu pochází z 2. poloviny 17. století. Část katastru obce Belá je součástí Národního parku Malá Fatra. Na tomto území se nacházejí přírodní rezervace Veľká Bránica a Prípor.

Národní park Malá Fatra leží v severní části severoslovenského pohoří Malá Fatra. Rozloha území národního parku je 226 km2. Zasahuje na území okresů Žilina, Martin a Dolný Kubín. Ochranné pásmo parku má rozlohu 23 262 ha. Národní park byl vyhlášen 1. dubna 1988. Hlavním předmětem ochrany národního parku je území s pestrým geologickým složením, bohatou faunou a flórou a také pestrost krajiny. Na území bylo zatím nalezeno 1100 druhů vyšších rostlin. Z toho jeden endemit Malé Fatry - jeřabina Margittaiho. V parku žije přes 30 druhů savců, 118 druhů ptáků a více než 1000 druhů hmyzu. Nejvyšším vrcholem národního parku je Velký Kriváň (1.709 m n. m.). Zajímavým a výrazným vrcholem je Velký Rozsutec (1.609 m n. m.), který se nachází i v logu národního parku. 83 % území parku zabírají lesy, převážně smíšené s převahou listnatých dřevin (nejvíc je zastoupen buk lesní).

Ve správě národního parku se nachází 16 národních přírodních rezervací, dále 9 přírodních rezervací, dva chráněné areály a jedna národní přírodní památka. Dokonce několik lokací spadá do soustavy Natura 2000. Ideálními východisky pro turistiku jsou obce Belá, Terchová, Vrátna a Štefanová.

Veľká Bránica je národní přírodní rezervace v oblasti národního parku Malá Fatra. Nachází se v dolině v katastrálním území obcí Belá a Terchová na rozloze 332 ha. Přístup do doliny je možný po asfaltové cestě v katastrálním území Belé ve směru na Terchovou. Předmětem ochrany je zachovalý komplex bučin na vápnitých horninách. Je cennou ukázkou zachovalé původní struktury lesů. Územím protéká potok Bránica, který v závěru doliny proráží skalnaté útvary a vytváří vodopády.

Prípor je národní přírodní rezervace v národním parku Malá Fatra. Nachází se v katastrálním území obcí Belá, Dolná Tižina a Krasňany na severních svazích Malého Kriváně. Území bylo vyhlášeno v roce 1980 na rozloze 272 ha. Předmětem ochrany jsou přirozená společenstva jedlo-bukového lesa a pásma kosodřeviny s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.

Malá Fatra je malý turistický ráj, ve kterém lze podnikat překrásné, více nebo méně náročné túry. Bezesporu nejnamáhavější z nich je velice atraktivní hřebenovka. Vaší pozornosti by neměla uniknout ani překrásná túra přes Jánošíkove diery.

Jánošíkove diery, někdy zvané jednoduše pouze Diery, jsou největším lákadlem Malé Fatry. Díky žebříkům a lávkám můžete projít přímo nad potokem a podél mnoha vodopádů v jinak neprůchodných soutěskách a úzkých skalních průrvách. Díky množství značených cest je možné naplánovat jednodušší varianty pro rodiny s dětmi a méně zdatné turisty.

Přechod hlavního hřebene Kriváňské Malé Fatry zpravidla začíná ve Strečnu v údolí Váhu. Cílovým bodem je Biely Potok u Terchové, překonáte vzdálenost 38 km, celkem nastoupáte 2.900 metrů.

Možnost noclehu je v chatě pod Suchým, chatě pod Chlebom nebo chatě na Grúni.

Výstup na Malý Rozsutec vede přes Jánošíkove diery. Výchozím i cílovým bodem je Terchová, resp. Biely Potok. Urazíte vzdálenost 11,5 km a celkem nastoupáte 820 metrů. Občerstvení poskytne pramen kousek před sedlem Medzirozsutce.

Oblíbený je i výstup na Velký Kriváň přes vrcholy Sokolie, Baraniarky a Kraviarske, nebo výlet k Šútovskému vodopádu. Tento nejvyšší vodopád v Malé Fatře má celkovou výšku 38 m.